Město Třebíč udělilo další čestné občanství

Ilustrační foto
Autor: sceneryphoto.blog.cz

Pan Pavel Fried se narodil 13. června 1930 jako syn majitele železářství na dnešní ulici Vítězslava Nezvala na Stařečce. V dubnu 1942 byl společně se svou matkou deportován do Terezína jako už předtím celá Friedova rodina. Z transportu do vyhlazovacího tábora ho zachránila jeho matka, která žádala, aby byla zařazena s ním. Protože pracovala na zakázkách pro armádu a Němci nechtěli o zapracovanou sílu přijít, mohl s ní zůstat i její dvanáctiletý syn.

Z celé Friedovy rodiny se po válce vrátili jen on a oba rodiče, zatímco starší sestra se svým manželem a další příbuzní se stali oběťmi holocaustu. Po válce Friedovi obnovili svoji živnost, ale po únoru 1948 o ni přišli. Pavel Fried dokončil základní školu na Horce a od roku 1946 studoval strojní průmyslovou školu v Brně, kde po jejím dokončení v roce 1950 zůstal. V letech 1951 – 1953 absolvoval jako syn živnostníka vojenskou službu u pomocných technických praporů, když stavěl letiště v Plzni a Čáslavi. Po dvou a půl letech se vrátil do civilu, při práci vystudoval vysokou školu, obor organizace a řízení na Vysokém učení technickém v Brně a v době Pražského jara byl ekonomickým náměstkem ve Výzkumném ústavu stavebních a zemních strojů. Po nástupu normalizace byl funkce zbaven. Teprve po roce 1989 mohl s kolegy založit soukromou firmu, v níž se stal ředitelem. Působí v brněnské židovské obci, v níž byl čtyři roky členem představenstva a v návaznosti na to osm let jejím předsedou. Do rodné Třebíče pravidelně zajíždí, zejména při slavnostních příležitostech spojených s památkou obětí holocaustu. Je iniciátorem pojmenování prostoru před synagogou náměstím Rabína Ingbera a dlouholetým rádcem a neformálním spolupracovníkem při pořádání akcí propagujících třebíčské židovské památky UNESCO.

Článek byl převzat ze Třebíčského zpravodaje se souhlasem vydavatele. Titulky jsou redakční.